Opatření vlády proti rozšiřující se epidemii nového koronaviru tvrdě dopadají i na kulturní sféru. Strach z pandemie, která by mohla přerůst v nezvladatelnou krizi, prakticky zastavil veškerý společenský život. Do svízelné situace se tak dostává i mnoho designérů a tvůrců. Náhrada škody je přitom i na zodpovědnosti státu. Ve spolupráci s advokátní KGS Legal tak přinášíme průvodce jak postupovat.
Od pondělí až do 24. března bude probíhat celostátní karanténa, už předtím došlo k uzavření většiny podniků a veřejných institucídošlo. To se dotklo i divadel, galerií, ateliérů či studií.
Jak se bude situace vyvíjet následně zatím není jisté, avšak už nyní je důležité, aby nejen designéři věděli, jak postupovat k minimalizaci škod, které současná nařízení vlády způsobují.
Právnici z advokátní kanceláře KGS Legal, kteří dlouhodobě spolupracují s designéry a umělci, upozorňuji, že i když šíření koronaviru je z právního hlediska bez pochyby vyšší mocí, podle krizového zákona § 36 odst. 1,4 a 6 je stát povinen nahradit fyzickým a právnickým osobám škodu, která jim byla způsobena v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.
„Jedná se objektivní odpovědnost státu za škodu, která je speciální vůči odpovědnosti upravené v zákonu o odpovědnosti státu za škodu. Přičemž k tomu, aby byl na náhradu škody nárok, není v tomto případě třeba prokazovat ani existenci nezákonného rozhodnutí ani nesprávný úřední postup,“ upozorňují.
Stát se odpovědnosti může zprostit pouze za situace, kdy by si poškozený způosbil škodu sám. „Důkazní břemeno však leží na státu,“ dodávají s tím, že o této situaci rozhodoval už v roce 2009.
Jak tedy žádat o náhradu škody?
Doporučení od advokátní kanceláře:
Nárok na náhradu škody se uplatňuje písemně u Ministerstva vnitra, a to v šestiměsíční subjektivní a pětileté objektivní době. Počátek prekluzivní šestiměsíční doby počíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné vyjádřit v penězích a uplatnit u soudu.
Řečeno slovy příslušného ustanovení: škoda se uplatňuje do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.
Žádat včas je opravdu klíčové
V souvislosti s krizovými opatřeními přijatými při povodních v roce 2002 soudy uvedly, že příslušné ustanovení § 36 krizového zákona se vztahuje na náhradu jakékoli škody. Nárok na její náhradu však musí být uplatněn skutečně včas a podložen relevantními podklady a důkazy.
Soudy byly ochotny uznat nejen náhradu skutečně vzniklé škody zahrnující i náklady na uvedení do původního stavu, ale teoreticky i ušlý zisk. Nicméně v soudních rozhodnutích, které jsou k dispozici, byl ušlý zisk buď uplatněn pozdě nebo bylo málo podkladů (jednalo se např. o uzavření hotelu, nemožnost používání pozemků pro podnikatelskou činnost apod.).
Jednoznačně ale bude záležet na konkrétních skutkových okolnostech, a to zejména s ohledem na prokazování škody spojené s ušlým ziskem. V případě přírodních katastrof, resp. krizových opatření přijatých v souvislosti s nimi, vznikají zejména škody na majetku, jejichž prokázání je výrazně méně náročné než u ušlého zisku.
„Lze tak doporučit všem, kteří jsou současnými krizovými opatřeními zasaženi, aby již nyní podrobně evidovali dopady těchto opatření na jejich podnikání. V případě restauračních zařízení se můžeme bavit o odpisech surovin ze skladu, statistiky počtu zákazníků, náklady spojené s přechodem na jiný způsob podnikání (pronájmy aut kvůli zajištění rozvozu) apod,“ upozorňují právnici z KGS Legal.
„Věříme, že společně s využitím pobídkových nástrojů a dalších opatření, jako například úvěru COVID od Českomoravské záruční a rozvojové banky, bude i náhrada škody podle krizového zákona další možností, jak bude možné ekonomicky překonat nepříjemné důsledky šíření koronavir,“ dodávají.
Pro více informací neváhejte kancelář kontaktovat:
www.kgslegal.cz
info@kgslegal.cz
