Opatření vlády proti rozšiřující se epidemii nového koronaviru tvrdě dopadají i na kulturní sféru. Strach z pandemie, která by mohla přerůst v nezvladatelnou krizi, prakticky zastavil veškerý společenský život. Do svízelné situace se tak dostává i mnoho designérů a tvůrců. Náhrada škody je přitom i na zodpovědnosti státu. Ve spolupráci s advokátní KGS Legal tak přinášíme průvodce jak postupovat.

Od pondělí až do 24. března bude probíhat celostátní karanténa, už předtím došlo k uzavření většiny podniků a veřejných institucídošlo. To se dotklo i divadel, galerií, ateliérů či studií.

Jak se bude situace vyvíjet následně zatím není jisté, avšak už nyní je důležité, aby nejen designéři věděli, jak postupovat k minimalizaci škod, které současná nařízení vlády způsobují.

Právnici z advokátní kanceláře KGS Legal, kteří dlouhodobě spolupracují s designéry a umělci, upozorňuji, že i když šíření koronaviru je z právního hlediska bez pochyby vyšší mocí, podle krizového zákona § 36 odst. 1,4 a 6 je stát povinen nahradit fyzickým a právnickým osobám škodu, která jim byla způsobena v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.

„Jedná se objektivní odpovědnost státu za škodu, která je speciální vůči odpovědnosti upravené v zákonu o odpovědnosti státu za škodu. Přičemž k tomu, aby byl na náhradu škody nárok, není v tomto případě třeba prokazovat ani existenci nezákonného rozhodnutí ani nesprávný úřední postup,“ upozorňují.

Foto: DOX – Centrum současného umění

Stát se odpovědnosti může zprostit pouze za situace, kdy by si poškozený způosbil škodu sám. „Důkazní břemeno však leží na státu,“ dodávají s tím, že o této situaci rozhodoval už v roce 2009.

Jak tedy žádat o náhradu škody?

Doporučení od advokátní kanceláře:

Nárok na náhradu škody se uplatňuje písemně u Ministerstva vnitra, a to v šestiměsíční subjektivní a pětileté objektivní době. Počátek prekluzivní šestiměsíční doby počíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné vyjádřit v penězích a uplatnit u soudu.

Řečeno slovy příslušného ustanovení: škoda se uplatňuje do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.

Žádat včas je opravdu klíčové

V souvislosti s krizovými opatřeními přijatými při povodních v roce 2002 soudy uvedly, že příslušné ustanovení § 36 krizového zákona se vztahuje na náhradu jakékoli škody. Nárok na její náhradu však musí být uplatněn skutečně včas a podložen relevantními podklady a důkazy.

Soudy byly ochotny uznat nejen náhradu skutečně vzniklé škody zahrnující i náklady na uvedení do původního stavu, ale teoreticky i ušlý zisk. Nicméně v soudních rozhodnutích, které jsou k dispozici, byl ušlý zisk buď uplatněn pozdě nebo bylo málo podkladů (jednalo se např. o uzavření hotelu, nemožnost používání pozemků pro podnikatelskou činnost apod.).

Jednoznačně ale bude záležet na konkrétních skutkových okolnostech, a to zejména s ohledem na prokazování škody spojené s ušlým ziskem. V případě přírodních katastrof, resp. krizových opatření přijatých v souvislosti s nimi, vznikají zejména škody na majetku, jejichž prokázání je výrazně méně náročné než u ušlého zisku.

Foto: Art Design Project

„Lze tak doporučit všem, kteří jsou současnými krizovými opatřeními zasaženi, aby již nyní podrobně evidovali dopady těchto opatření na jejich podnikání. V případě restauračních zařízení se můžeme bavit o odpisech surovin ze skladu, statistiky počtu zákazníků, náklady spojené s přechodem na jiný způsob podnikání (pronájmy aut kvůli zajištění rozvozu) apod,“ upozorňují právnici z KGS Legal.

„Věříme, že společně s využitím pobídkových nástrojů a dalších opatření, jako například úvěru COVID od Českomoravské záruční a rozvojové banky, bude i náhrada škody podle krizového zákona další možností, jak bude možné ekonomicky překonat nepříjemné důsledky šíření koronavir,“ dodávají.

Pro více informací neváhejte kancelář kontaktovat:
www.kgslegal.cz
info@kgslegal.cz