I když ještě stále studuje, má za sebou mladá designérka Anna Jožová řadu výstav i zahraniční stáž. Ve své tvorbě se Jožová věnuje zejména experimentálním technikám ve skle a porcelánu, do kterých promítá sobě blízkou nápaditost a hravost.
Zaměřuje se též na otázku ekologie a udržitelnosti. Odpadový materiál vnímá jako objekt, jež může skýtat estetickou hodnotu a podněcovat fantazii. Za své porcelánové vázy Gaia se sopečným pískem a transparentní glazurou, do kterých byly zakomponované materiály z míst, která vlivem environmentálních změn mohou brzy zaniknout, byla na začátku tohoto roku nominovaná na cenu Czech Grand Design 2020 v kategorii Objev roku.
Anna Jožová studuje v Ateliéru skla pod vedením Ronyho Plesla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, končící semestr však trávila na keramice u Maxima Velčovského. Keramika a porcelán jí přitom není cizí, studovala je už na střední škole a mezi lety 2016 a 2017 také na Fakultě umění a designu UJEP pod vedením Antonína Tomáška.
Svoji nominaci na Czech Grand Design 2020 chápe zejména jako povzbuzení do dalších projektů. Těch má přitom pro rok 2021 přichystanou celou řadu. Kromě zdárného završení bakalářského studia připravuje i několik výstav a projektů. Její tvorba je nyní také vystavena v rámci venkovní galerie Art District Vyšehrad.
Začněme rovnou poslední novinkou, byla jsi nominovaná na ceny Czech Grand Design 2020. Obligátní otázka, jaký z toho máš pocit?
Když ke mně dorazila tato zpráva, měla jsem co dělat, abych nelezla samou radostí po stropě. Je to pro mě důvod nejenom k oslavám, ale zároveň i jiskrné povzbuzení do dalších projektů.
Na UMPRUM studuješ v ateliéru skla u Ronyho Plesla, teď jsi ale semestr trávila na stáži u Maxima Velčovského na keramice. S jakými očekáváními jsi tam šla a v čem tě to ve tvé tvorbě může posunout?
Nyní již uplynulý semestr v Ateliéru keramiky a porcelánu byl tvrdou zkouškou. Hlavním důvodem volené stáže byla lačnost po tomto materiálu a experimentech s ním. Domnívala jsem se, že si pod vedením zkušených pedagogů osvojím vlastnosti keramiky a porcelánu. Materiálů, které mohou svoji plasticitou a možnostmi ovlivnit mé uvažování ve skle a ještě více ho rozvinout. Bohužel dílny přes karanténu fungovaly jen ve velice omezeném provozu a umělecké vize tak nebylo možné realizovat.
Všímáš si rozdílu v přístupu k oboru i v jednotlivých vedoucích?
Ano, rozdíly jsou skutečně podstatné. Podívám-li se na ně z odstupu, vedení Ateliéru skla podněcuje své studenty k budování osobitého stylu tvorby. V Ateliéru keramiky zase kladou velký důraz na koncept, celkový proces a finální výsledek je pouze završením celého myšlenkového procesu. Jeho forma nemusí být nutně estetická.
Na stáži jsi byla předloni také na Novém Zélandu. Co tě nejvíc překvapilo tam? Jaké rozdíly jsi třeba viděla v přístupu k designové tvorbě?
Stáž na Novém Zélandu byla pro mě jako pro zahraničního studenta značně rozvolněná. Spíše než škola mě proto formovalo prostředí a atmosféra, ve které se stáž nesla. Přístupy byly zcela rozdílné a potěšilo mě, jak kvalitní úroveň vzdělání na UMPRUM máme.
Výuka na Otago Polytechnic v Ateliéru produktového designu probíhala spíše na bázi „přípravy na designovou tvorbu,“ a nabytí vědomostí v tomto oboru. Završení semestru ve formě hmotného výsledku bylo spíše vzácné a student zakončoval semestr portfoliem, ve kterém popisoval nově nabyté vědomosti ve vybraném odvětví. Naštěstí k mému překvapení byla k dispozici i možnost vytvořit si vlastní studijní plán (a to včetně předmětů) na míru. Toho jsem využila.
Ročně vystavuješ na několika přehlídkách designové tvorby. Mohla bys je přiblížit? Co ti, například i z pohledu mladého designéra, dávají?
Přehlídky designové tvorby jsou pro mě vynikající příležitostí pro sebeprezentaci. Jde v nich však i o navazování kontaktů nových. Nemohu si vynachválit zejména Designblok, který byl pro mě letos nadmíru plodný, či proslulý Czech Design Week zaměřený na podporu talentovaných studentů.
V současnosti vystavuješ také v rámci nového projektu venkovní galerie Art District Vyšehrad, jak na tebe tento koncept působí?
Prosklené, moderně zpracované buňky jsou pro nešťastné „covidové období“ učiněnou kulturní perlou. Díky své vynikající lokalitě těší náhodné kolemjdoucí, dávají cíl kulturychtivým občanům a zároveň představují mladý design a jeho současné podoby. Mám z tohoto projektu opravdu báječný pocit a odvážným čtenářům tohoto článku mohu návštěvu Art Districtu Vyšehrad vřele doporučit.
Jakou roli v tvé tvorbě hraje rodina?
Má rodina je skutečně jedinečná a vnáší do mé tvorby divokost, humor a šmrnc. Avšak hudrování do rozpracovaných projektů je jim zapovězené. Nerada bych totiž, aby se tyto dva světy prolínaly. Jsou však při všech mých tvůrčích krizích onou pevnou stěnou, o kterou se můžu s jistotou opřít.
Poslední rok všechny výrazně ovlivnila pandemie koronaviru, i když každého možná trochu jinak. Jak ovlivnila tebe, co ti sebrala a naopak co ti dala?
Upřímně, pandemie koronaviru a s ní spojená izolace je pro mě neštěstím… Barevný svět se přelepil rozpixelovanou nálepkou „ONLINE“ a tak jsem trávila poslední měsíce přilepená k obrazovce počítače. S mým způsobem tvorby se tato podivná realita naprosto neslučuje a kreativita upí. Podařilo se mi však své mentální rozpoložení vtisknou do nových váz KETO, které byly vybrány jako jeden z projektů pro Venice Design Biennial.
Co tě nejvíc poslední rok v tvorbě hnalo kupředu?
Rozhodně přirozená nutkavá potřeba neustále něco vymýšlet a realizovat.
A jaké máš plány do tohoto roku?
I přes nevlídné období mám v plánu nemálo akcí! Brzy se otevře výstava v Kvalitáři, kde budeme vystavovat společně s Jirkou Krejčiříkem a Milanem Houserem. Dále mě čeká již zmíněné Venice Design Biennial a pod projektem 1000 VASES Milan Design Week.
Zároveň však nesmím opomenout tvrdý studentský chléb, kdy se musím přes státnice úspěšně prokousat k práci bakalářské a tu velkolepě završit. Nutno poznamenat, že společně s úspěšným designérem Vlastimilem Šenkýřem jsme spojili síly dohromady a momentálně spolupracujeme na novém projektu. Rok 2021 proto bude pořádné rodeo!
Webové stránky Anny Jožové: http://www.annajozova.com/