I více než 30 let po sametové revoluci zůstává vizuální smog nešvárem velké části českých měst a obcí. Do boje s nevhodnými reklamami i celkovým vzhledem venkovního prostranství nově vyrazila Jihlava. Hlavní město Vysočiny, jehož centrum tvoří památkovou rezervaci, ve spolupráci s Útvarem městského architekta (ÚMA) zmapovalo problémové oblasti do takzvané Kartotéky vizuálního smogu.
Radní přibližně 50 tisícového města se s návrhy vypracovánými ÚMA ztotožnili. V příštích týdnech by měl také vzniknout manuál pro označování provozoven ve městě. Kromě nevkusných reklamních výloh a polepů v oknech chce město bojovat také proti nevzhledným restauračním zahrádkám či venkovních dvířkům elektrických rozvaděčů na historických domech.
S posledním zmiňovaným začala radnice například v ulici U Mincovny, kam se má stěhovat část úředníků. Problémové témata venkovního prostoru ÚMA mapoval minulý rok a zapracoval je do osmi oblastí v rámci Kartotéky vizuálního smogu. Každá z nich popisuje současný stav a navrhuje doporučení k regulaci.
„V první etapě se zaměřilo třeba na nežádoucí zakrytí oken v domech ve svém majetku a sjednocení vzhledu restauračních zahrádek. Dále se upraví panely pro orientaci v domech, kde sídlí více subjektů,“ uvedla mluvčí města Aneta Hrdličková. Do budoucna by tak nemělo docházet například zalepování celé výkladní skříně nebo okna.
Nejprve zamést před vlastním prahem
Podle náměstka primátorky Víta Zemana (Žijeme Jihlavou!) chce město začít nejprve u vlastního majetku, „zámest před vlastním prahem“ a jít tak příkladem ostatním provozovatelům. S koncem minulého roku například skončily reklamní poutače na sloupech veřejného osvětlení. Město také začalo čistit od reklam oplocení svých pozemků. Celkově je ve městě podle zjištění radnice velká část reklam na oploceních umístěna nelegálně.
„Nutné bude také vytvořit databázi povolené reklamy na majetku města, čímž se určí i přesný počet a místo reklam nepovolených. Problém vidíme také v propagaci akcí na městském majetku, nevhodné jsou ale i reklamní hradby, které například na Havlíčkově ulici lemují jihlavskou kulturní památku – obilní skladiště,“ uvedl náměstek s tím, že současné aktivity města by mohly mít hmatatelné výsledky do pěti let.
S novými pravidly by provozovatelé měli počítat při uzavíraní nových smluv s městem. K úpravám by mělo také docházet při obnovování současných smluv. U dlouhodobějších pronájmů pak město předpokládá, že nájemci budou mít sami vůli se časem přizpůsobit novému trendu. Podle náměstka Zemana radnice také od příštího roku plánuje odvíjet cenu nájemného za plochu pro restaurační zahrádky podle jejich vzhledu.
Znojmo jde příkladem
S vizuálním smogem v posledních letech bojuje čím dál více českých měst. Například Praha minulý rok vypověděla kolem 40 smluv na pozemky, které pronajímá pro umístění reklamních poutačů a představila také pravidla a manuál pro reklamní označování provozen v centru města.
Podobná pravidla vypracovali v minulých letech i v Brně. Mezi nejpalčivější nešváry v moravské metropoli patří zejména nelegální reklamy, které podle policie tvoří až polovinu všech billboardů. Na jejich odstraňovaní město pracuje od roku 2019.
Manuál pro regulaci reklamy v centru města připravuje také Liberec, problematice vizuálního smogu se zde věnuje Kancelář architektury města, která vznikla v roce 2019. A například v Plzni důraz na omezení vizuálního smogu přišel tak říkajíc odspoda. Této problematice se zde už několik let věnuje iniciativa Vizuální smog v Plzni. Ta v posledním roce sklidila výraznější úspěch, když město představilo vlastní manuál pro označování provozoven.
Pravidla pro umisťování reklam do městské památkové rezervace platí už od roku 2007 ve Znojmě, které patří ke vzorovým městům v boji s vizuálním smogem. Z centra tak zmizela velkoplošná světelná a blikající reklama a došlo k výraznějšímu sjednocení podoby reklamnich poutačů, jejichž materiál a forma musí odpovídat charakteru památek. Reklamní označení se musí řídit speciálními vypracovanými pokyny, které na základě zkušeností z praxe byly v minulých letech několikrát aktualizovány.
Město také provádí každoroční „reklamní“ kontrolu, a to ve spolupráci s oddělením památkové péče, městskou architektou, stavebním úřadem a památkovým ústaven. Případné nedostatky se pak snaží s vlastníky nemovitostí vyjednat pomocí kompromisních řešení. Pro majitele nemovitosti také pořádá dotační programy na vhodné reklamní označení, které by nenarušovalo vzhled historického centra.