Studentka textilní tvorby na VŠVU v Bratislavě Jana Vaterková nachází v textilii médium, skrze který může vyjadřovat své okouzlení nejrůznějšími smyslovými vjemy a ve kterém může nacházet ladné propojení světa umění a užitkovosti. A tuto svojí harmonii estetiky a účelu, která proniká celým dílem, předat dál i ve spolupráci s dalšími autorkami. Jako se to povedlo v projektu dvojsmyslně nazvaném „Ohybná textilie“, který rozehrává společně s fotografkou Janou Budaiovou a keramičkou Anetou Kurtovou.

V tvorbě Vaterkové smyslové vjemy předchází užitkovosti. Ta v autorčině pohledu nebrání vytváření uměleckých předmětů, právě naopak nahlíží na předmět jako na umění, které dostává tak další přidanou hodnotu. Hlavní roli na začátku přitom u ní hraje potěšení z barev, forem, povrchových kontrastů či hmatové smyslnosti, které jsou autorkou zabalené do jednoduchého přístupu, a to i k těm nejkomplikovanějším technikám.

A právě snaha nalézt, jak dekorativnost může proniknout z povrchu až k samotnému jádru předmětu vede Vaterkovou vystoupit z hranic „pouhé“ textilní tvorby.

„Dosažení harmonie a celistvosti v designu je možné najít v neustálém nahlížení a novým pohledem vnímání okolního světa. V komunikaci a ve spolupráci s dalšími autory. Zdokonalováním se v řemesle. Učením se dobře esteticky vnímat a spojovat historický kontext,“ uvádí Vaterková.

A dodává, že funkčnost textilie, která se často jeví jako dodatečnou myšlenkou při plánování, se může nově vyjevit v rámci spolupráce s autorem jiného média.

Její ručně vyšívaný koberec se tak vytvářel v nápadité spolupráci s fotografkou Janou Budaiovou, která se zaměřuje na módu, design a architekturu s akcentem pro estetiku a ženství, a keramičkou Anetou Kurtovou, která svou tvorbu, jejíž inspirace často vychází z architektury a sochařství, ráda odívá do pastelových barev s minimalistickými konturami.

Příběh, který autorky rozehrály v ateliéru Jany Budaiové, bude své pokračování vyprávět v interiéru dětského pokoje, pro který vyšívaný koberec vznikal.

„Je o vztahu mezi jeho uživateli. Může být variabilní, sloužit v interiéru jako tapisérie na stěnu, která se stává zároveň uměleckým dílem. Koberec, jehož forma následuje funkci – akustickou a izolační. Koberec jako objekt na zemi respektuje komponenty v prostoru a podílí se na harmonii,“ dodává k ruční tvorbě Vaterková.

Spolupráce s dalšími autory je pro ni příznačné. Například v loňském roce se spojila s designérkou šperku Ninou Abramovičovou a sklářskou výtvarnicí Kristínou Ligačovou za účelem vytvoření uceleného, avšak experimentální uměleckého prožitku, který představily také na přehlídce Czech Design Week.